Ve čtvrtek 6. února 2025 navštívila sídlo NÚKIB v Mučednické ulici v Brně senátorská delegace: předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer, místopředseda Róbert Šlachta a člen výboru a bývalý místopředseda Senátu PČR Tomáš Czernin. Hlavními body programu návštěvy byly praktické ukázky činnosti NÚKIB, představení metod penetračního testování a diskuze o návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti.
Členy senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přivítal ředitel úřadu Lukáš Kintr a náměstci Martin Smrčka a Pavel Štěpáník. Specialisté z úřadu pro senátory připravili několik praktických ukázek své práce. Jednou z nich byla prezentace techniky TEMPEST používané k měření kompromitujících signálů vyzařovaných komponentami IT systémů. Další ukázkou bylo penetrační testování osobních mobilních zařízení, které demonstrovalo široké možnosti potenciálních útočníků, jak cílit na běžné uživatele. Oddělení zabývající se řešením kybernetických bezpečnostních incidentů představilo případovou studii proaktivního řešení útoku typu ransomware.
Následovala diskuze o strategických tématech. Účastníci delegace hovořili s vedením NÚKIB o návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který reflektuje rostoucí význam kybernetické bezpečnosti a snahu o posílení odolnosti klíčových sektorů vůči kybernetickým hrozbám. Pavel Fischer zdůraznil důležitost bezpečnosti dodavatelského řetězce: „Právě útoky přes ně jsou dnes velmi časté a zranitelnost technologií přes tyto řetězce je dnes naprosto mimořádná.“ Ředitel úřadu Lukáš Kintr k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti mimo jiné dodal, že s ohledem na významný nárůst počtu regulovaných institucí lze očekávat úměrný růst počtu kybernetických incidentů, které bude úřad řešit.
Pracovníci úřadu senátorům představili také výzkum a vývoj v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti i v oblasti kryptografických algoritmů odolných proti kvantovým počítačům. V neposlední řadě byly tématem rozhovorů dynamicky se vyvíjející kybernetické hrozby z pohledu ČR i NATO. Pro efektivní obranu je kromě průběžného sledování aktuálních trendů nezbytná i mezinárodní spolupráce a implementace nejnovějších bezpečnostních opatření. Pavel Fischer mimo jiné podtrhl, že je povinností ČR jako člena NATO zajistit Severoatlantické alianci podporu hostitelského státu (HNS, host nation support) a mít kritickou infrastrukturu z hlediska kybernetické bezpečnosti plně pod kontrolou.
Senátoři se v Brně účastnili také plánovaného jednání se zástupci Vojenského zpravodajství a s vedením Univerzity obrany.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vznikl v roce 2017 vyčleněním z Národního bezpečnostního úřadu. Aktuálně zaměstnává přes 300 lidí. Je ústředním správním orgánem pro kybernetickou bezpečnost, včetně ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany, a pro veřejnou regulovanou službu Evropského programu družicové navigace Galileo. Mimo nastavování podmínek pro povinné subjekty se věnuje také vzdělávání veřejnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a spolupracuje na tvorbě legislativy v rámci Evropské unie.
13.02.2025
