Ve dnech 4. až 5. března 2025 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vyslal své zástupce na zasedání Rady pro telekomunikace ve Varšavě. Cílem tohoto neformálního setkání ministrů zemí Evropské unie zodpovědných za kybernetickou bezpečnost bylo zlepšení připravenosti na krizové situace v této oblasti a posílení spolupráce mezi členskými státy EU. Setkání vyvrcholilo jednohlasným přijetím Varšavské výzvy pojmenovávající základní úkoly v kyberbezpečnosti. Českou delegaci vedl vrchní ředitel Sekce informačních technologií Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Karel Trpkoš a za NÚKIB se účastnily ředitelka Odboru mezinárodní spolupráce a Evropské unie Vladěna Sasková a kyberatašé NÚKIB odpovědná za spolupráci s EU Alena Turoňová.
Polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski upozornil, že Evropa čelí různým úrovním digitální hybridní války, a proto musejí členské země Evropské unie reagovat rozhodně a zároveň vyslat jasný signál, že kybernetická bezpečnost je jedním ze základních prvků budování odpovědnosti vůči občanům. Zdůraznil, že je třeba se zaměřit na tři důležité prvky: posílení kybernetické odolnosti zemí EU, posílení civilní a vojenské spolupráce v rámci spolupráce mezi zeměmi unie a snížení regulací, které často kolidují s možností rychlého, kvalitního a také odpovědného rozvoje.
Tyto body jsou podstatnou součástí Varšavské výzvy (Warsaw Call), již jednohlasně přijali účastníci zasedání. Varšavská výzva je klíčový referenční bod pro budoucí snahy Evropské unie chránit digitální prostor a posilovat odolnost v době rostoucích geopolitických výzev. Dokument obsahuje třináct doporučení, která byla schválena ministry a zástupci členských států. Jedno z nich zdůrazňuje nutnost revidovat tzv. Cyber Blueprint, dokument, který poskytuje rámec pro koordinaci a implementaci politik, strategií a opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti na evropské úrovni. Je to plán, jenž se zaměřuje na posílení odolnosti proti kybernetickým útokům, zejména v krizových situacích.
Varšavská výzva dále zdůrazňuje nezbytnost zaměřit se na kritické sektory, zejména energetiku, digitální infrastruktury, dopravu, finanční služby, zdravotnictví či komunikace a také na specifické přístupy k jejich ochraně. Zástupci členských států také upozornili na rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ministři proto vyzvali k intenzivnějšímu úsilí tento nedostatek řešit, například v rámci Akademie kybernetických dovedností, včetně podpory implementace Evropského rámce kybernetických dovedností, vyvinutého Agenturou EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA).
„Jednání potvrdilo jednotu EU v kyberbezpečnostních otázkách a silnou vůli společně čelit aktuálním výzvám. Ve shodě s Evropskou komisí i dalšími unijními subjekty jsme připraveni ještě více posílit naši spolupráci, společně pracovat na předcházení i zvládání kybernetických krizí a hledat cestu k výraznější podpoře investic, jakož i vzdělání kybernetických odborníků,“ shrnula Vladěna Sasková z NÚKIB.