Zástupci šesti tichomořských ostrovních států se sešli v australské Canbeře na odborném workshopu zaměřeném na posilování odolnosti kritické infrastruktury vůči dopadům změny klimatu, kybernetickým hrozbám a rizikům spojeným s novými technologiemi.
Třídenní projekt, který se uskutečnil ve dnech 26.–28. října 2026, uspořádala iniciativa EU CyberNet ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Velvyslanectvím České republiky v Canbeře. Projekt byl podpořen programem CyberVac Ministerstva zahraničních věcí ČR, Delegací Evropské unie v Austrálii, Velvyslanectvím Estonska v Canbeře a australskými partnery.
Interaktivní workshop, který proběhl na Velvyslanectví České republiky, kombinoval odborné přednášky, případové studie, skupinová cvičení a simulaci krizové situace. Pod vedením expertů EU CyberNet Jana Rady, Stefana Leucciho a Radoslawa Gnata se jej zúčastnilo 13 zástupců veřejné správy, regulačních orgánů a technických odborníků z Fidži, Palau, Samoy, Tongy, Tuvalu a Vanuatu. Program byl přizpůsoben specifickým podmínkám a praktickým potřebám tichomořských ostrovních států.
„Propojení klimatické a kybernetické bezpečnosti je v tomto regionu stále zřetelnější. Narušení způsobená klimatickými jevy mohou ovlivnit digitální infrastrukturu, a tím ohrozit poskytování základních služeb. Roste proto potřeba budovat infrastrukturu odolnou vůči klimatickým i kybernetickým rizikům. Jsme proto rádi, že prostřednictvím tohoto workshopu můžeme sdílet odborné zkušenosti Evropské unie v indopacifickém regionu a podpořit tichomořské ostrovní státy při posilování jejich připravenosti a ochrany před vzájemně propojenými hrozbami,“ uvedla Liina Areng, ředitelka EU CyberNet.
Program se zaměřil na kybernetická a klimatická rizika ohrožující základní služby a na vzájemné závislosti mezi energetikou, telekomunikacemi, financemi, zdravotnictvím a veřejnou správou. Účastníci workshopu se zabývali tím, jak se může narušení provozu v jednom odvětví řetězově projevit v dalších oblastech, a věnovali se také návrhu odolné infrastruktury, plánování kontinuity provozu, zajištění záložních systémů a koordinaci při řešení incidentů. Následná simulace souběžného klimatického a kybernetického incidentu umožnila prověřit technické a provozní postupy, komunikaci i koordinaci mezi zapojenými institucemi.
Workshop se rovněž věnoval možnostem přizpůsobení evropských zkušeností a regulatorních přístupů podmínkám tichomořského regionu a dopadům umělé inteligence a kvantových technologií na kritické systémy. Účastníci v rámci národních pracovních skupin identifikovali konkrétní priority v oblasti rozvoje kapacit, investic, regionální spolupráce a dalšího zapojení mezinárodních partnerů.
Projekt přispěl k posílení praktické připravenosti a koordinovaného plánování zúčastněných tichomořských ostrovních států a zároveň ukázal, jak Česká republika přispívá k rozvoji kybernetické bezpečnosti a ochraně kritické infrastruktury v indopacifickém regionu.
„Pro Českou republiku je tento projekt příležitostí k budování partnerství založených na vzájemné důvěře a ke sdílení praktických zkušeností na pomezí klimatické odolnosti a kybernetické bezpečnosti. Tato spolupráce je oboustranná. Přestože čelíme podobným hrozbám, přistupujeme k nim s odlišnými kapacitami, zkušenostmi a pohledy. Workshop proto představuje cennou příležitost k vzájemnému učení jak pro naše tichomořské partnery, tak pro nás. Propojením tichomořských, evropských a australských perspektiv můžeme reagovat na místní priority a zároveň položit základy dlouhodobé spolupráce a vzájemného sdílení zkušeností,“ uvedla Veronika Kolek Netolická, kybernetická atašé NÚKIB.