Jarní jednání CYRIS propojilo výzkum a vývoj s jeho praktickým využitím napříč organizacemi

Dne 28. května 2026 se uskutečnilo jednání skupiny kyberbezpečnostního výzkumu a inovací CYRIS organizované Oddělením vědy, výzkumu a inovací NÚKIB ve spolupráci se společností Aricoma. Hlavním tématem byla podstata výzkumu a vývoje a využití jeho výsledků ve všech typech organizací. Akce proběhla v prostorách mateřské společnosti KKCG v Praze.

Úvodní část programu otevřela Nikola Chvátalová z NÚKIB, která seznámila účastníky s aktuálním děním v Národním koordinačním centru a představila možnosti registrace do evropské Komunity. Marcela Kazdová z Policejního prezidia ČR navázala příspěvkem o roli aplikačního garanta ve výzkumu a vývoji a ilustrovala ji na konkrétních příkladech z národních i evropských projektů.

Další část programu se soustředila na praktické výstupy výzkumu. Jan Vykopal z Masarykovy univerzity představil platformu INJECT pro tvorbu individuálních tréninkových scénářů dle potřeb organizací. Zástupci NÚKIB Irena Adler Pavelková a Tomáš Malec následně přiblížili roli aplikačního garanta z pohledu státní správy a sdíleli zkušenosti s efektivní i méně efektivní spoluprací na výzkumných projektech. Projekt PENTEREP představil Willi Lazarov z VUT v Brně jako nástroj pro monitoring a management síťového provozu vhodný pro střední i větší organizace.

Vliv výzkumu v oblasti umělé inteligence na kybernetickou bezpečnost a jeho potenciální rizika prezentoval Roman Mikita ze společnosti Aricoma, který zdůraznil nutnost systematického přístupu k jejímu zavádění.

Program doplnila panelová diskuse zaměřená na význam zapojení organizací do výzkumných projektů, možnosti jejich financování a přínosy pro kyberbezpečnostní ekosystém. Diskusi moderoval Maroš Barabas ze společnosti Aricoma, diskutovali Lenka Švejcarová (TC Praha), Matouš Vamberský (Raiffeisenbank) a Lukáš Malina (VUT v Brně).

Navazující blok byl věnován strategickému významu výzkumu a vývoje. Kaspars Sukurs z Ministerstva obrany Lotyšské republiky a Guna Soloveja ze společnosti TET zdůraznili jeho přínos pro rozvoj kybernetické a informační bezpečnosti i pro budování mezinárodních partnerství. Na problematiku navázal Karel Kohout ze společnosti Accenture, který přiblížil dopady systematického zapojení výzkumu do fungování velkých organizací.

Jednání uzavřel Maroš Barabas ze společnosti Aricoma, který zdůraznil, že výzkum a vývoj představují nedílnou součást funkčního kyberbezpečnostního ekosystému.

Zájemci o aktuální informace o dění ve výzkumu a vývoji v kybernetické a informační bezpečnosti se mohou registrovat k členství v CYRIS a k odběru newsletteru Aktuality.

Další jednání proběhne 12. listopadu 2026 v Brně ve spolupráci se společností Progress Flowmon.

Náměstkyně NÚKIB Martina Ulmanová jednala v Tokiu o posílení spolupráce v kybernetické bezpečnosti a umělé inteligenci

Náměstkyně Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Martina Ulmanová se spolu s kybernetickou atašé pro Indo-Pacifik Veronikou Kolek Netolickou zúčastnila zasedání Global Cybersecurity Group v Tokiu. V rámci pracovní cesty vystoupila na mezinárodní konferenci a absolvovala řadu bilaterálních jednání s klíčovými partnery, zejména s představiteli japonského National Cybersecurity Office (NCO) a Ministerstva vnitřních věcí a komunikací (MIC). Jednání potvrdila oboustranný zájem na dalším rozvoji spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, ochrany kritické infrastruktury i bezpečnostních aspektů zavádění umělé inteligence.

Na zasedání náměstkyně Ulmanová představila přístup České republiky k budování kybernetické bezpečnosti a implementaci Národní strategie kybernetické bezpečnosti 2026–2030, která klade důraz na posilování odolnosti státu, rozvoj odborných kapacit a aktivní zapojení do mezinárodní spolupráce.

„Kybernetická bezpečnost je dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci a sdílení zkušeností napříč státy i sektory. Právě mezinárodní partnerství je klíčovým předpokladem pro efektivní reakci na současné hrozby,“ uvedla náměstkyně Martina Ulmanová.

Klíčovou součástí programu byla bilaterální jednání se zástupci japonského NCO v čele s ředitelem Yoichi Iidou. Diskuse navázala na podpis memoranda o spolupráci mezi oběma institucemi a soustředila se na jeho implementaci prostřednictvím společného akčního plánu pro období 2026–2028. Obě strany zároveň potvrdily zájem o pravidelný dialog na vysoké úrovni a další prohlubování strategické spolupráce.

„Velmi si vážíme dlouhodobé spolupráce s japonskými partnery, která se nyní díky memorandu o spolupráci posouvá do ještě praktičtější roviny. Důležité pro nás je, že jednotlivé oblasti spolupráce se promítají do konkrétních aktivit, ať už jde o sdílení informací, společná cvičení, nebo zapojení expertů do mezinárodních projektů,“ uvedla náměstkyně Martina Ulmanová.

Významným tématem jednání byla také spolupráce v rámci NATO a formátu IP4, zejména v souvislosti s organizací následujícího ročníku NATO Cyber Champions Summit. Česká republika jako hostitelská země ročníku 2026 sdílela své zkušenosti a deklarovala připravenost podpořit Japonsko, které summit uspořádá v roce 2027.

Další jednání proběhlo se zástupci japonského MIC a zaměřilo se na bezpečnostní aspekty umělé inteligence a implementaci iniciativy Hiroshima AI Process. Ta představuje mezinárodní rámec pro rozvoj bezpečné, důvěryhodné a odpovědné AI, která reaguje na rychlý rozvoj zejména generativních a pokročilých systémů. Česká republika v této oblasti prosazuje přístup založený na řízení rizik, vycházející z evropského AI Act, a klade důraz na doplnění regulačního rámce o praktická bezpečnostní opatření. Diskuse potvrdila společný zájem na posilování spolupráce v oblasti bezpečnosti AI, sdílení praktických zkušeností a rozvoji mechanismů pro ochranu pokročilých systémů před zneužitím či manipulací.

Delegace NÚKIB se na zasedání zapojila také do odborných diskusí zaměřených na ochranu kritické infrastruktury, veřejně‑soukromou spolupráci a dopady nových technologií na kybernetickou bezpečnost.

Program pracovní cesty doplnila setkání s misí Ministerstva průmyslu a obchodu, která se zúčastnila fóra SPEXA Space Business Forum a doprovodných networkingových aktivit, včetně recepce zaměřené na propojování delegací. NÚKIB v oblasti kybernetické bezpečnosti vesmírných systémů a satelitních služeb úzce spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na implementaci evropských programů, jako jsou Galileo PRS nebo GOVSATCOM, a zajišťuje jejich bezpečnostní aspekty v České republice.

Jednání v Tokiu tak navázala na předchozí bilaterální aktivity a potvrdila společný zájem obou zemí na posilování bezpečnosti a stability v kyberprostoru.

ENISA vyhlašuje výběrové řízení na dodavatele kyberbezpečnostních služeb

Agentura ENISA vyhlašuje výběrové řízení na dodavatele služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti do projektu tzv. kybernetické rezervy podle Aktu o kybernetické solidaritě. Výběrové řízení se otevírá i pro služby poskytované v rámci České republiky. Vybraný dodavatel bude poskytovat služby typu incident response, penetračního testování, kybernetických cvičení nebo zavádění kyberbezpečnostních procesů osobám regulovaným zákonem o kybernetické bezpečnosti a bude se tak mj. podílet na zvyšování kybernetické bezpečnosti celé země.

Podrobnosti k výběrovému řízení jsou dostupné zde: EU Funding & Tenders Portal.

NÚKIB upozorňuje, že administrátorem výběrového řízení je ENISA, NÚKIB do něj není zapojen a nemá k němu bližší informace. V případě dotazů se obracejte na kontakty uvedené přímo v zadávací dokumentaci.

Mise do Norska rozšířila česko-norské vazby v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti a otevřela nové příležitosti pro spolupráci na poli výzkumu, vývoje a inovací

Ve dnech 11.-14. května 2026 proběhla zahraniční mise do Norska zaměřená na rozvoj česko-norské spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti. Cesta byla realizována v rámci nástroje PROPED Ministerstva zahraničních věcí, který podporuje ekonomickou a vědeckou diplomacii.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vystupoval jako hlavní realizátor projektu, přičemž koordinaci mise zajišťovalo Oddělení vědy, výzkumu a inovací ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Oslo. NÚKIB se zároveň podílel na formování odborně zaměřené delegace i na přípravě programu mise.

Delegace složena ze zástupců NÚKIB, akademické sféry (Vysoké učení technické v Brně), zájmového sdružená CESNET a soukromého sektoru (Raiffeisenbank) absolvovala jednání s klíčovými norskými partnery z veřejné správy, výzkumných organizací i technologických firem. Hlavním cílem bylo prohloubit stávající spolupráci a identifikovat nové příležitosti pro společné aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v kybernetické a informační bezpečnosti.

Program mise zahrnoval například jednání s Norským výzkumným ústavem pro obranu (FFI), Národním úřadem pro ochranu osobních údajů (Datatilsynet) a Norským národním bezpečnostním úřadem (NSM) v Oslo, norským protějškem NÚKIB. „Za velmi přínosné považujeme setkání se zástupci Norského národního bezpečnostního úřadu a návštěvu Norského výzkumného ústavu pro obranu, které potvrdily vysokou úroveň norského přístupu k oblasti bezpečnosti a obrany. FFI představuje špičkovou výzkumnou instituci s dobře organizovaným a stabilně financovaným zázemím, která dlouhodobě přispívá k posilování obranných kapacit státu. NSM sehrává klíčovou roli v oblasti moderní kryptografie a jejího nasazování v informačních systémech. Norsko představuje významného strategického partnera jak pro Českou republiku, tak pro Evropskou unii“ uvedla vedoucí oddělení certifikací kryptografických prostředků a pracovišť Veronika Bartová.

„Je dobré a důležité vyměňovat si zkušenosti, zejména v oblasti strategie přechodu na kvantově odolnou kryptografii. Jde o výzvu, která se týká každého z nás.“ uvedl náměstek NÚKIB Martin Smrčka, který v rámci jednání společně s kolegy z VUT vyjednávali možnosti zapojení NSM do evropského projektu QARC (Quantum-Resistant Cryptography in Practice), zaměřeného na vývoj a praktické nasazení post-kvantové kryptografie. Téma PQC představovalo jednu z konkrétních oblastí pro navazující spolupráci mezi českou a norskou stranou.

Další důležitou částí programu byla návštěva Norské univerzity vědy a techniky NTNU v Gjøviku. Právě zde se soustředí významná část norského výzkumu v oblasti kybernetické bezpečnosti a vzniká zde řada inovativních projektů i technologických spin-offů. Přístup NTNU, který systematicky propojuje excelentní výzkum s aplikační sférou a podporou inovací, byl českou delegací vnímán jako inspirativní model pro další rozvoj spolupráce v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti a efektivního transferu znalostí do praxe.

Jednání na NTNU se zaměřila na možnosti prohloubení vědecko-výzkumné spolupráce, včetně zapojování do mezinárodních projektů, sdílení výzkumných kapacit a rozvoje témat jako jsou umělá inteligence, post-kvantová kryptografie nebo kybernetická odolnost kritické infrastruktury. Důležitým tématem byla také spolupráce na vzdělávání a využití tzv. cyber range prostředí pro testování a trénink.

Setkání v Gjøviku dále zahrnovala jednání s Norským kybernetickým klastrem a technologickými firmami, což umožnilo propojení akademického výzkumu s aplikační sférou. Norský model, založený na úzké spolupráci univerzit, veřejného sektoru a startupů, představuje inspiraci pro další rozvoj českého ekosystému inovací. „Dnešní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, představuje základ naší zítřejší budoucnosti. Proto je velice důležité, abychom neustále prohlubovali spolupráci s partnerskými zeměmi napříč světovými regiony“ konstatovala Barbora Jančová specialistka výzkumu a vývoje v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti, NÚKIB.