NÚKIB popisuje postupy ruských státem sponzorovaných aktérů i možnosti obrany

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydává novou analýzu zaměřenou na postupy ruských státem sponzorovaných aktérů v kyberprostoru. Ti při svých aktivitách nespoléhají pouze na technicky pokročilé nástroje, ale často využívají známé zranitelnosti, slabě zabezpečené účty a zařízení nebo nepozornost uživatelů. Analýza vedle popisu nejčastějších způsobů útoku přináší také doporučení, jak riziko úspěšné kompromitace snížit. 

Mezi časté způsoby prvotního průniku patří phishing. Ten má nejčastěji podobu podvržených e-mailů, odkazů či přihlašovacích stránek, jejichž prostřednictvím se útočníci snaží získat přístupové údaje nebo přimět uživatele ke spuštění škodlivého obsahu. 

Dalším způsobem je zneužívání zranitelností v běžně používaném softwaru a zařízeních dostupných z internetu. Jde například o e-mailové služby a klienty, VPN, firewally nebo routery. Útočníci přitom využívají nejen nově objevené zranitelnosti, ale také chyby, pro které jsou bezpečnostní aktualizace dostupné již delší dobu.  

Vedle zranitelností útočníci zneužívají také nedostatky v zabezpečení organizací. Pomoci jim mohou slabá či výchozí hesla, chybějící vícefaktorové ověřování nebo služby a administrátorská rozhraní zbytečně vystavená do internetu.  

Řadě popsaných útoků lze předcházet včasným instalováním bezpečnostních aktualizací, používáním vícefaktorového ověřování, důslednou správou účtů a přístupových oprávnění nebo omezením služeb dostupných přímo z internetu. Důležitou roli hraje také segmentace sítě a průběžné monitorování podezřelé aktivity, které může pomoci případné napadení včas odhalit a omezit škody; nebo vzdělávání uživatelů. Jako příklad vzdělávacích kampaní uvádíme nePINdej, Virtuální centrum prevence Policie ČR využívající mimo jiné i projekt Velké odhalení, nebo web Pro podnikavé.  

Podrobnější popis používaných technik, konkrétních zranitelností a doporučených opatření je součástí celé analýzy NÚKIB. Vzhledem k širokému spektru adresátů s různou úrovní vyspělosti v oblasti kybernetické bezpečnosti je text psán s důrazem na srozumitelnost, tedy převážně netechnickým jazykem.  Související dokument: Ruské kybernetické hrozby

10.11.2026

Přeshraniční setkání v Brně propojilo zájemce o evropské financování kybernetické bezpečnosti

Národní koordinační centra (NKC) České republiky, Slovenska a Rakouska uspořádala 22. října 2026 v Brně Cross-Border Cyber Funding & Matchmaking Day. Akce představila aktuální možnosti financování kybernetické bezpečnosti z programu Digitální Evropa a propojila organizace se zájmem o přeshraniční spolupráci. 

Setkání se uskutečnilo v prostorách Clubco Brno Vlněna a zúčastnilo se jej 47 účastníků z České republiky, Slovenska, Rakouska a Maďarska. Cílem akce bylo podpořit vznik partnerství a projektových konsorcií v rámci aktuálních témat výzvy Strengthening European Cybersecurity Technologies, Capacities and Preparedness (DIGITAL-ECCC-2027-DEPLOY-CYBER-11), která zahrnují využití umělé inteligence v kybernetické bezpečnosti, podporu malých a středních podniků, posilování připravenosti a ochrany kritické infrastruktury, rozvoj kapacit v souladu s legislativními požadavky i technologie dvojího užití. 

Program zahájila hlavní přednáška věnovaná budoucnosti evropského financování kybernetické bezpečnosti v rámci navrhovaného Evropského fondu pro konkurenceschopnost a příležitostem, které by mohl přinést pro digitalizaci podniků. Na tento širší výhled navázalo představení aktuálních možností financování z programu Digitální Evropa se zaměřením na výzvu DEP-11. 

Během následné pitch session zaznělo 19 prezentací projektových záměrů a příležitostí ke spolupráci mezi zapojenými organizacemi. Prezentující představili připravované projekty, svou možnou roli v budoucích konsorciích i požadavky na partnery, které pro své projekty hledají. 

Po prezentacích projektových záměrů následoval praktický workshop s tipy a doporučeními pro přípravu kvalitních projektových návrhů a budování úspěšných konsorcií. Součástí programu byl také dostatečný prostor pro navazování kontaktů a hledání projektových partnerů. Účastníci měli prostor jednat s organizacemi z dalších zemí o zapojení do připravovaných projektů a spolupráci v přeshraničních konsorciích. 

Spolupráce s partnerskými centry v rámci evropské sítě NKC je důležitá pro propojování národních expertních komunit v oblasti kybernetické bezpečnosti. Společné akce vytvářejí příležitosti k navazování přeshraničních partnerství a podporují zapojování organizací do evropských projektů. 

Akce byla podpořena prostřednictvím projektu National Coordination Centre 2.0 – The Czech Republic (č. projektu 101227749) a příslušných projektů NKC Slovenska a Rakouska, spolufinancovaných Evropskou unií v rámci programu Digitální Evropa. 

10.11.2026

Informace k aktuální vlně útoků na chladicí zařízení v některých evropských zemích

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v návaznosti na aktuální vlnu kybernetických incidentů v několika evropských zemích shrnuje informace a doporučení k aktivním útokům proti systémům určeným pro vzdálenou správu komerčních a průmyslových chladicích zařízení. V České republice zatím takový případ neevidujeme - důrazně ale doporučujeme zavést preventivní opatření pro provozovatele veškerých typů chladicích zařízení, která naleznete v bodech níže.

Aktivita se týká zejména zařízení Danfoss AK-SM a AK-SC a Copeland/Dixell XWEB. Tyto systémy jsou využívány například v supermarketech, prodejnách potravin, skladech, distribučních centrech, zdravotnických zařízeních a dalších provozech využívajících komerční či průmyslové chlazení. Obdobnou pozornost doporučuje NÚKIB věnovat také dalším systémům dostupným z internetu, které mohou sloužit ke správě chlazení či dalších technologií (např. CAREL pCOWeb). 

Ve státech Evropské unie byly zaznamenány případy neoprávněného přístupu a změn konfigurace těchto systémů pro vzdálenou správu. Úspěšná kompromitace může umožnit například ovlivnění provozu chladicí technologie a mít tak i přímé provozní, materiální a v neposlední řadě i finanční dopady.  

Mezi největší problémy, které mohly vést k neoprávněnému přístupu, byl přístup zařízení určeného pro správu technologií z internetu. Následně mohlo dojít k zneužití některé ze známých zranitelností umožňující obejití autentizace, nebo zneužití nedostatečně silného nebo defaultního hesla pro vzdálený přístup. Ačkoli NÚKIB aktuálně v souvislosti s touto aktivitou neeviduje v České republice žádné incidenty, doporučuje vlastníkům a provozovatelům výše uvedených řídicích systémů dbát zvýšené pozornosti a zvážit, zda je jejich vystavení do internetu nutné. NÚKIB doporučuje nepoužívat tato a obdobná rozhraní exponovaná do internetu, nebo alespoň používat dostatečně silná hesla a další způsoby ochrany. 

U zařízení Danfoss AK-SM 8xxA byly v minulosti zveřejněny mimo jiné tyto závažné zranitelnosti, které mohou být relevantní také v kontextu aktuálně probíhajících útoků: 

Tyto zranitelnosti zde proto také uvádíme: 

Výrobce Danfoss uvádí, že CVE-2025-41451 a CVE-2025-41452 se týkají řady zařízení AK-SM 8xxA s verzí firmware předcházející verzi 4.3.1. Doporučuje proto instalaci aktuální verze firmware. 

U zařízení Copeland XWEB Pro byly zveřejněny mimo jiné následující kritické zranitelnosti: 

Doporučená opatření 

Provozovatelům veškerých typů chladicích zařízení pak doporučujeme: 

ověřit dostupnost administračních řídících rozhraní z internetu, zakázat přímý přístup z internetu nebo jej maximálně omezit a zabezpečit např. umístěním zařízení za VPN bránu, ověřit, zda zařízení nemá pro přístup nastavená defaultní (výchozí) nebo slabá hesla. Taková hesla doporučujeme změnit a používat unikátní a silná hesla, ověřit verzi používaného firmwaru u řídící jednotky, aplikovat bezpečnostní aktualizace vydané výrobcem a řídit se bezpečnostními doporučeními výrobce.  ověřit historii přístupů a konfiguraci zařízení se zaměřením na neautorizovaná přihlášení a změny nastavení,  ověřit možnost bezpečně izolovat řídicí systém od vzdálené konektivity při podezření na kompromitaci.

 

05.11.2026

Návštěva Švédska přinesla identifikaci klíčových oblastí pro vzájemný rozvoj kybernetické a informační bezpečnosti 

Postkvantová kryptografie, kvantová komunikace, bezpečnost umělé inteligence a ochrana citlivých informací byly hlavními tématy odborné mise do Švédska, která se uskutečnila ve dnech 19.–22. října 2026. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ji uspořádal společně s Velvyslanectvím České republiky ve Stockholmu v rámci projektu na podporu ekonomicko-vědecké diplomacie PROPED. Mise propojila české zástupce veřejného, akademického, výzkumného a soukromého sektoru se švédskými institucemi a technologickými společnostmi. 

Program sestávající ze série jednání ve Stockholmu a Linköpingu se zaměřil na výměnu odborných zkušeností, vzájemné představení výzkumných a technologických kapacit a hledání příležitostí pro společné projekty. Česká delegace zahrnovala vedle NÚKIB také zástupce univerzity Tomáše Bati ve Zlíne, Českého vysokého učení technického v Praze, výzkumné organizace CESNET a společností OpenSSL a Raiffeisenbank.  

Spolupráce národních autorit a postkvantová bezpečnost 

Jedním z klíčových bodů programu mise bylo jednání se švédským Národním centrem kybernetické bezpečnosti (National Cyber Security Centre, NCSC). Úvodní setkání s jeho ředitelem Johnem Billowem na českém velvyslanectví navázalo na odborný program v sídle centra. 

Samostatný prostor byl věnován postkvantové kryptografii a přechodu k řešením odolným vůči hrozbám spojeným s rozvojem kvantových počítačů. Česká strana představila také projekt QARC zaměřený na praktickou integraci postkvantových technologií do aplikací a infrastruktury. Jednání otevřelo možnosti další odborné výměny v oblasti kryptografie a postkvantové bezpečnosti, včetně sdílení zkušeností s vytvářením národní roadmapy pro přechod na postkvantové šifrování.  

Kvantové technologie a bezpečnost umělé inteligence  

Výzkumná část programu zahrnovala návštěvu kvantové laboratoře Linköping University a setkání se zástupci Wallenberg Centre for Quantum Technology (WACQT) a švédské iniciativy National Quantum Communication Infrastructure Sweden (NQCIS). Diskuse se soustředily na kvantovou komunikaci, její propojení s optickými sítěmi a praktické ověřování nových technologií. Tématem byl také vztah mezi kvantovou distribucí klíčů a postkvantovou kryptografií v kontextu budování bezpečné komunikační infrastruktury.  

Při setkání se zástupci programu Wallenberg AI, Autonomous Systems and Software Program (WASP) představil NÚKIB témata kybernetické bezpečnosti v oblasti umělé inteligence. Navazující diskuse se věnovala bezpečnosti a důvěryhodnosti AI, odolnosti softwarových systémů a možnostem společného výzkumu. Prostor dostaly rovněž příležitosti pro odborné návštěvy a mezinárodní výzkumnou spolupráci. 

Propojení výzkumu s praxí  

Návštěva Linköping Science Park a kybernetického klastru Cyberly nabídla pohled na spolupráci švédských univerzit, technologických firem a veřejného sektoru. Pro české účastníky představovala příležitost navázat kontakty pro vyhledávání výzkumných a průmyslových partnerů a sdílet zkušenosti s přenosem výsledků výzkumu do praxe.  

Průmyslovou perspektivu doplnila jednání ve společnostech Sectra Communications, Link22 a Eurotempest. Jejich tématy byly zabezpečená komunikace, ochrana citlivých a utajovaných informací, bezpečné předávání dat mezi systémy s rozdílnou úrovní zabezpečení a ochrana před únikem informací prostřednictvím elektromagnetického vyzařování. Závěrečná návštěva Ericsson Imagine Studio se zaměřila na bezpečnost produktů a procesů a využití mobilních sítí v podnikovém prostředí a kritické infrastruktuře.  

Mise vytvořila kontakty pro další česko-švédskou spolupráci zejména v postkvantové kryptografii, kvantové komunikaci a bezpečnosti umělé inteligence. Zároveň nabídla zkušenosti s dlouhodobým propojováním výzkumu, průmyslu a veřejných institucí. Zástupci české delegace se se svými švédskými partnery rovněž dohodli na konkrétních navazujících krocích. Cílem je zajistit pokračování odborné výměny znalostí, příprava společných projektů a rozvoj česko-švédské výzkumné spolupráce.  

03.11.2026