Nové AI frontier modely a jejich dopad na kyberbezpečnost

NÚKIB publikoval analytický materiál věnovaný nové generaci tzv. „frontier“ modelů umělé inteligence a jejich dopadům na oblast kybernetické bezpečnosti.

Tyto pokročilé AI systémy přinášejí výrazné zlepšení schopností v oblasti automatizovaného vyhledávání a ověřování zranitelností v softwaru. Oproti dosavadním nástrojům dokážou pracovat ve velkém měřítku a výrazně zrychlit celý proces od nalezení zranitelnosti až po její případné zneužití.

NÚKIB upozorňuje, že tento vývoj může v krátkodobém horizontu zvýhodnit útočníky, protože obranné procesy – zejména opravy zranitelností – zůstávají omezené dostupnými kapacitami.

Analýza zároveň konstatuje, že obdobné schopnosti budou velmi pravděpodobně v blízké době dostupné širšímu spektru subjektů, včetně státních i nestátních aktérů, což může vést k nárůstu kybernetických incidentů i nepřímo prostřednictvím narušení dodavatelských řetězců.

Dokument shrnuje hlavní trendy v této oblasti a obsahuje doporučení, jak na tyto změny reagovat, zejména v oblasti řízení zranitelností a využití AI v obranných procesech.

Analýzu naleznete zde:Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost - Analýzy

29.06.2026

Analýza komunikačních aplikací 2026

NÚKIB vydal aktualizovaný dokument zaměřený na komunikační aplikace s end-to-end šifrováním, který může široká veřejnost i subjekty regulované zákonem o kybernetické bezpečnosti využít při výběru vhodných nástrojů pro bezpečnou komunikaci.

Trh komunikačních aplikací se nadále vyvíjí a nabízí širokou škálu řešení, která se liší úrovní zabezpečení, komfortem používání i přístupem k ochraně uživatelských dat. Z tohoto důvodu NÚKIB aktualizoval analytický materiál, který shrnuje aktuální stav v oblasti zabezpečené komunikace a porovnává přístupy jednotlivých aplikací.

Součástí analýzy je přehled nejrozšířenějších komunikačních nástrojů, jako jsou Threema, Signal, Telegram, WhatsApp, Messenger, Google Messages a Apple iMessages, včetně jejich bezpečnostních vlastností a rozdílů v přístupu k ochraně soukromí.

Materiál se zároveň věnuje i chatovacím funkcím sociálních sítí, jako jsou Facebook, Instagram, X nebo TikTok. Tyto služby zpravidla neimplementují end-to-end šifrování plošně nebo s ním nepracují jako s prioritou, a zároveň pracují s velkým množstvím uživatelských dat, což zvyšuje rizika pro soukromí uživatelů.

Analýzu naleznete zde: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost - Analýzy

29.06.2026

Česká delegace jednala v Itálii o bezpečnosti satelitních systémů a budoucí spolupráci

Ve dnech 9.–11. června proběhla v Itálii zahraniční mise českých institucí a firem zaměřená na posílení česko‑italské spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, obrany a vesmírných technologií. Cesta byla realizována v rámci nástroje PROPED Ministerstva zahraničních věcí, který podporuje ekonomickou a vědeckou diplomacii.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vystupoval jako hlavní realizátor projektu, přičemž koordinaci mise zajišťovalo Oddělení vědy, výzkumu a inovací ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Římě. NÚKIB se zároveň podílel na formování odborně zaměřené delegace i na přípravě programu mise.

Program mise byl zahájen odbornou konferencí s názvem Conference on Cybersecurity in Defence and Space na Velvyslanectví ČR v Římě. Konferenci otevřel velvyslanec Jan Kohout, který v rámci svého projevu zdůraznil význam připravovaného Akčního plánu Itálie-Česká republika 2026–2030 zaměřeného na postupné prohlubování strategického partnerství a roli EUSPA se sídlem v Praze při rozvoji vesmírných aplikací pro obranu a bezpečnost.

V průběhu programu se česká delegace setkala se zástupci klíčových italských institucí a firem. Diskutována byla zejména témata ochrany dat, bezpečnosti kritických informačních systémů a evropské spolupráce v této oblasti. Diskuse rovněž reflektovaly rostoucí význam bezpečnosti vesmírných systémů a jejich propojení s obranou, krizovým řízením a ochranou kritické infrastruktury.

Za italskou stranu se konference zúčastnili zástupci Národní agentury pro kybernetickou bezpečnost (Agenzia per la Cybersicurezza Nazionale – ACN) a významných technologických společností působících v oblasti obrany a vesmírných technologií, zejména Telespazio a Minter Group, s. r. l. Přítomni byli také zástupci institucí a organizací, jako je Leonardo, italského Ministerstva zahraničních věcí a italské pobřežní stráže.

Českou stranu reprezentovali odborníci z Oddělení bezpečnosti satelitních služeb NÚKIB, Policejní akademie ČR, Dopravní fakulty ČVUT a zástupci českých technologických firem působících v oblasti kybernetické bezpečnosti, jako jsou ESET, AXENTA a Huld. Prezentace přiblížily přístup České republiky ke kybernetické bezpečnosti a ukázaly propojení výzkumu s praktickými řešeními využitelnými ve veřejném i soukromém sektoru.

Druhý den programu navštívila delegace Evropskou kosmickou agenturu ESA, konkrétně centrum ESRIN, specializované na dálkové sledování Země. Následně program pokračoval návštěvou společnosti e-Geos, společného podniku Telespazio a Italské kosmické agentury (ASI), zaměřeného na zpracování satelitních dat a jejich využití pro bezpečnostní, obranné a civilní aplikace.

Závěrečný den mise 11. června, delegace navštívila Fucino Space Centre, největší kosmické středisko v Evropě, které zajišťuje provoz a podporu kritických vesmírných systémů, včetně satelitního navigačního systému Galileo. Delegace se zde seznámila s fungováním Galileo Control Centre i s provozem pozemních segmentů významných misí, jako je COSMO-SkyMed, a to s důrazem na jejich odolnost, provozní bezpečnost a ochranu kritické infrastruktury.

„Návštěvy výše zmíněných institucí poskytly české delegaci cenný vhled do fungování klíčových evropských vesmírných a satelitních infrastruktur a vytvořily předpoklady pro budoucí spolupráci. Jednání současně potvrdila oboustranný zájem na dalším rozvoji spolupráce v oblasti bezpečnosti vesmírných technologií i jejich výzkumu a vývoje,“ uvedl Michal Krůta z Oddělení bezpečnosti satelitních služeb NÚKIB.

26.06.2026

Otestovali jsme poprvé provoz GOVSATCOM

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pokračuje v implementaci klíčového evropského programu GOVSATCOM dalším významným milníkem – realizací prvního testovacího provozu služby, který proběhl ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí. GOVSATCOM (European Union Governmental Satellite Communications) představuje důležitou součást kosmického programu Evropské unie. Jeho cílem je zajistit bezpečnou a spolehlivou satelitní komunikaci pro vlády členských států, instituce EU i další oprávněné uživatele, a to zejména v situacích, kdy selhávají nebo nejsou dostupné standardní komunikační infrastruktury.

První testování služby v České republice se uskutečnilo v období od 24. dubna do 7. května 2026. NÚKIB ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ověřil dva praktické scénáře využití služby, které mohou sehrát klíčovou roli při zajištění komunikace se zastupitelskými úřady v případě výpadku běžných telekomunikačních spojení:

zajištění internetového připojení prostřednictvím satelitní komunikace, které umožňuje zachovat základní konektivitu i v prostředí s omezenou nebo nedostupnou infrastrukturou, zřízení dedikovaného spojení bod–bod, které může plnohodnotně nahradit standardní telekomunikační okruhy a zajistit bezpečný přenos citlivé komunikace.

Oba testované scénáře proběhly bez komplikací a úspěšně potvrdily, že služby GOVSATCOM jsou v českém prostředí technicky realizovatelné a připravené k nasazení v praxi. Testování tak poskytlo uživateli jasnou představu o tom, jak lze tyto služby efektivně využít v reálných krizových a nestandardních situacích.

Důležitou roli v průběhu testování sehrál poskytovatel služeb LuxGovSat, který zajistil pronájem satelitních terminálů a poskytl technickou podporu při jejich instalaci a aktivaci.

Pro NÚKIB znamenal testovací provoz také cennou příležitost ověřit si v praxi procesy spojené se zaváděním služby GOVSATCOM v České republice. Jednalo se zejména o oblasti výběru poskytovatele, objednávání služeb, logistiku, instalaci zařízení i následnou správu technického vybavení. Zároveň se ukázalo, že implementace služby není pouze technickou otázkou, ale zahrnuje i řešení organizačních, logistických a regulatorních výzev, které je nutné systematicky překonávat.

V nejbližším období se očekává nastavení národního legislativního rámce, včetně pravidel pro alokaci zdrojů (tzv. tokenová politika) a prioritizaci uživatelů.

Další posun v implementaci programu vyžaduje mimo jiné uzavírání smluv s komerčními poskytovateli satelitních služeb. Rozšíření portfolia poskytovatelů přinese nejen širší nabídku služeb, ale i větší flexibilitu a potenciálně výhodnější cenové podmínky pro koncové uživatele.

26.06.2026